16. října 2018 v 22:04 | Helga
|
Jako malá holka jsem poslouchala na kazetách vtípky Felixe Holzmanna, moc se mi to líbilo, i když jsem většinu point pochopila až v dospělosti. Líbilo se mi jak ten pán mluví a jako dítě mě nenapadlo, že ten člověk to jen hraje. Při jeho kazetách jsem usínala. Nedávno jsem narazila na článek ve starším časopise Týden, složený ze vzpomínek na Felixe a já jen žasla, jak svého oblíbeného komika vlastně neznám. Vůbec jsem nevěděla, že měl německé občanství. Sloužil v německé armádě a byl vězněn v Rusku. Na toto období nerad vzpomínal, zřejmě i kvůli tomu, že bojoval na "špatné" straně. Německá nátura se snad projevila v pečlivosti přípravy na vystoupení. Texty musely do posledního slovíčka sedět a to, co se tvářilo jako lehká improvizace, byl přesně naplánovaný "koncert" humoru s přesnými pomlkami. Texty si nechával korigovat od své dcery, na mluvené češtině nebyl jeho německý původ vůbec poznat, ale psaná čeština mu dělala trochu problém. Celý život hledal vhodného "nahravače" - někoho, kdo nebude charakterem stejný jako on. Stále dokola se vracel k Františku Budínovi. Ale geniální byly i jeho výstupy s Ivou Janžurovou (Včera, dnes a zítra; Seznamovací kancelář), s Karlem Gottem, Lubomírem Lipským a dalšími.
Těžko se mi hledá moje nejoblíbenější scénka. Miluju Aluminiový klíček (komik přijde na jeviště a hledá aluminiový klíček, moderátor mu říká "myslíte hliníkový?" "No né, aluminiový klíček, z aluminia!") Ale co znám skoro nazpaměť je Seznamovací kancelář, ta mě evidentně jako dítě zaujala nejvíc:
I: "Poslyšte vy si přece nemůžete vzít za ženu nějakého muže!"
F:"No tak nemožný to zas také není!"
I: "To by pak přece nebylo normální manželství."
F: "Podívejte se, moje sestra si taky vzala mužskýho a je to normální!"
I: "My tady zprostředkováváme manželství pouze mezi lidmi obojího pohlaví"
F: "Obojího pohlaví? To jenom lidi obojího pohlaví?"
I: "Ano, co se vám na tom zdá divné?"
F: "No né abych pravdu řek já mám totiž jen jedno!"
I: "Ta žena by chtěla nekuřáka a abstinenta."
F: "Nekuřáka a abstinenta? Říkáte nekuřáka a abstinenta?"
I: "No ano, něco se vám nezdá?"
F: No né, já jen že chce hnedka dva, já myslel, že budu sám."
Joo a nesmím zapomenout na scénku v restauraci s unaveným řízkem a Františkem Budínem
Budín: "Podívejte se, jak je to pivo kalný!"
Holzmann: "Kalný, kdepak kalný, to je jen tak špinavá sklenice!"
K Felixovi se vracím průběžně, hlavně když je mi ouvej. Humor léčí, humor uzdravuje, jak duši, tak tělo. Humor by se měl pravidelně dávkovat dětem, studentům, zaměstnaným i seniorům. Když jsem byla v nemocnici (nic vážnýho, těhotenský játra, vyvolávání porodů a tak), nemohla jsem na společném pokoji usnout, usínala jsem zase s Holzmannem v uších. Teď jsem se k Felixovi vrátila, pouštíme si ho s dětmi v autě, ano, je to riskantní z pohledu usínání za volantem, ale naštěstí při jízdě po městě neusínám. I když ho nechápou, stejně jako já v jejich věku, jsou jím okouzleni, ten jeho hlas "nosem" a kudrlinky při mluvení prostě nestárnou. A vám všem doporučuji najít si svého komika, dávkujte si humor, dávkujte humor svým dětem, blízkým. 10 deka humoru zcela zdarma. Akce dnešního dne.
Takže tak,
Holzmannovi zdar a jeho fanouškům též
A jaká jeho scénka se líbí vám?
Helga
Nejvíc miluju "V sobotu večer, v neděli ráno"...
Když jsem scénku poprvé viděla v TV, myslela jsem, že se smíchy počůrám. Janžurové mi bylo vyloženě líto.