Zázrak v second handu

5. září 2017 v 21:19 | Helga |  Humoresky
Ráno není moc dobré, musím vstávat brzo do práce a jelikož nejsem ranní ptáče, dává mi to pořádně zabrat. S kyselým obličejem se sunu do práce a pomalu se startuju. Odpoledne jdeme do sekáče. Sekáč je zvláštní místo, tedy aspoň ten náš. Do sekáče chodím s Livií. Sekáč je relax, sekáč je dobíječka energie, sekáč je balzám, sekáč je jiný svět. Prohrabujeme se v ramínkách, chce to trochu tréningu, člověk musí umět hledat a lovit, rychle a strategicky projít všechny nejlepší pozice a přitom po očku sledovat nově přidané zboží.

Když mě Livie vzala do sekáče poprvé, musím se přiznat, že mě z hrabání pěkně bolely ruce, strávily jsme tam hodinu a půl a druhý den jsem měla regulérně namožené svaly, nechápu, navrhnu v posilce, aby tam dali ramínka s hadrama do různých výšek a ať v tom lidi aspoň půl hodiny přehrabují.. na co přístroje, nedají vám ty správné hrabavé svaly. V jedné ruce jsem nezkušeně držela hromádku na vyzkoušení a druhou hrabala. Byla jsem sekáčová prvnička, takže jsem nevěděla, že si věci můžu třeba položit na k tomu určený pult a poté hrabat oběma rukama.

zdroj:textilehouse.net


Teď už to máme vychytané, a posunky, které jistě znáte ze zásahů jednotky rychlého nasazení z akčních filmů, naznačíme "ty jdi na pravý kout, já ti jistím záda " plíživým nenápadným krokem se přesuneme do připravených pozic a rozjíždíme akci. Při akci nenápadně stíháme sledovat úlovky ostatních žen a hlásíme si "pěkná halenka na třech hodinách" nebo "sleduj kalhoty na severo severo východě".

Textile house - tak se jmenuje ten náš oblíbený sekáč. Mají tam prodej formou obrácené aukce, všechny hadry postupně po týdnech zlevňují, až zbytek vyhodí a navezou "novou kolekci". Ano, skutečně novou kolekci!! Cháá, když mi to poprvé prodavačka oznámila, že novou kolekci budou mít za 5 týdnů, šla jsem do kolen s hrdelním dušeným smíchem. Samozřejmě se vší úctou k jejich geniálnímu systému. Ještě teď mě ta myšlenka náramně baví: představuju si módní návrháře a týmy hipsterských fiflenek. Všichni tráví své dny a noci navrhováním nových kolekcí do second handů. A je to tady, dorazila nová kolekce vážení přátelé, modelky kráčejí po mole, fotografové se tlačí, aby ty modely měli ve hledáčku jako první. Znalci v prvních řadách tleskají a uznale kývají hlavou. Ve Vogue se následující den objevuje dlouho očekávaný článek "Do Sekáče dorazila nová kolekce" s náležitou fotodokumentací.


Nová kolekce končí v našem sekáči, jooo wow. Mám pocit, že nakupuji v nejdražším butiku, když vidím na dveřích, že právě dorazila nová kolekce. Musím podotknout, že prodavačky tam jsou extrémně milé, vždy s úsměvem, pořád tam pobíhají, rovnají, přináší, odnáší, zdraví nahlas a vřele, hlásí průběžně, že právě začíná šťastná hodinka, nebo že na všechno zboží je 30 % sleva. Tohle člověk v nákupních centrech nezažije. Připadáme si jako hvězdy. A evidentně to tak nepůsobí jenom na nás. Jako bychom se ocitly v nějakém makrosvětě uprostřed města. Ve světě, kde lidi roztají, mají dobrou náladu, usmívají se, broukají si, navazují hovory ačkoliv se vůbec neznají. Je to jiná dimenze. Zavírám oči a poslouchám, většinou tam hraje Frekvence 1 ty jejich odrhovačky, slyším minimálně tři ženské, jak se spokojeně přehrabují v hadříkách a broukají si tu píseň také. Jo broukají si. A víte co? Já si tu hroznou šílenou trapnou odrhovačku broukám taky! Já největší necita a skeptik si broukám a usmívám se. Tančím v uličkách a sbírám, poměřuju, zkouším.

Problém je fronta u kabinek. Nechce se nám čekat, prostě si to tam v rohu začneme zkoušet a hned se k nám přidávají další ženy, ta kooperace! Jedny statné ženy stíní vlastními těly, druhé se oblékají, pak se vystřídáme. Je to neuvěřitelné. V dnešním kyselém světě plném nevraživosti, závisti a věčného nadávání na všechno, jsme si tady v sekáči všichni rovní. A spolupracujeme. A usmíváme se. A povídáme si. A broukáme si. Opravdu, nekecám, zkuste si to. Fakt to funguje!

Takže tak..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 5. září 2017 v 21:58 | Reagovat

Milá Helgo,
tak to Ti fakt závidím, protože já v sekáči nakupovat neumím... Nemám trpělivost, správnou velikost a nerada nakupuju... :-D
Vy s Lívií jste profesionálky jak z Mossadu...

2 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 5. září 2017 v 22:09 | Reagovat

dřív jsem taky chodila do sekáče, s mamkou nebo s kamarádkami z výšky, originální kousky...:)

3 zajicvlese zajicvlese | 6. září 2017 v 0:17 | Reagovat

Ahoj Helgo, tvůj článek je přesný. Také ráda nakupuju v sekáči, nejlépe v hrabárně, ne na urovnaných ramínkách. Vždycky jsem fascinovaná tím, co vyhrabu. Buď šílenost nebo skvost. Nejkrásnější je na tom to překvapení. Přeju Ti hodně pěkných vyhrabaných kousků a díky za článek :-D

4 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 6. září 2017 v 9:53 | Reagovat

Také chodím do sekáče a jeden Textil house nemám daleko. Dají se tam občas najít docela pěkné kousky a šťastná hodinka, to je docela lákadlo. Podle vztahu prodavačka-zákaznice je jasné, že mnohé hraběnky jsou opravdu stálé zákaznice :-)  :-)

5 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. září 2017 v 10:54 | Reagovat

I já jsem konečně našla sekáč, co mi vyhovuje, ale nerada chodím nakupovat s kamarádkou.
Nebo spíš si budu muset na nákupy najít jinou kamarádku :-)
Tahle totiž bere stejnou velikost, jako já... No a správná kamarádka ustoupí, že?
A ta správná kamarádka jsem většinou já, protože třeba miluju volné svetry, ale tahle dáma je ještě hmotnější, než já a je ráda, když sežene dobře padnoucí kus oblečení...
Asi budu chodit se slečinkou, s tou mám vždycky kliku...
Třeba jako tuhle, když toužila po dlouhém kabátu.
Tak moc si ho přála a, co si budem povídat, já nemám tisícovky na rozhazování.
No vida a našly jsme kousek za stopade :-)

6 Luca Luca | E-mail | Web | 6. září 2017 v 12:39 | Reagovat

Sekáč je ten nejlepší obchod na světě! Nakupuji v nich snad odjakživa a tolik krásných kousků, kolik jsem v nich ulovila. Prostě originál :-)

7 Helga Helga | Web | 6. září 2017 v 21:27 | Reagovat

[1]: to je věc, kterou se člověk musí naučit, taky jsem to říkala, že to neumím a hele :-D, třeba se někdy potkáme a já tě to naučím taky :-D

[5]: tak to jsem úplně zapomněla podotknout, samozřejmě nebrat sebou kamarádky, které mají stejnou velikost! Livie se pohybuje S/M, já L/XL, takže si i navzájem dohazujeme kousky, prostě ideální sekáčový pár, tobě bych doporučila najít si do sekáče podstatně hubenější nebo podstatně tlustší kamarádku :-D

8 padesatka padesatka | E-mail | Web | 6. září 2017 v 21:48 | Reagovat

[7]: Ježíš, Helgo,
to budeš hodná... :-D Jinak krásný článek, jako vždycky.

[5]: No, nebo bych mohla chodit s Baruškou, mám M... ;-)

9 Piňacoláda Piňacoláda | Web | 13. září 2017 v 15:27 | Reagovat

Miluju sekáče, vždy najdu kousek, který se jen tak nevidí a je to bezva mít něco, co už osatatní třeba ne :)

10 Robka Robka | Web | 10. října 2017 v 20:19 | Reagovat

V sekáči mám problém - neumím hrabat. Když tam náhodou vlezu sama, tak odcházím z prázdnou. Ale jinak souhlasím s tou atmosférou souznění. Lidi se tam chovají jinak, než v běžném obchodě. A je fakt, že tak 99 procent z nich jsou ženy, chlapy jsem u nás hrabat neviděla.

11 donalabuznikova donalabuznikova | 27. května 2018 v 3:54 | Reagovat

Také jsem si poslední dobou oblíbila second handy, v Brně však není nabídka nic moc, takže jsem zabrouzdala do vln internetu a narazila na https://www.onlinesekac.cz/ kde jsem našla spoustu oblečení jak pro sebe tak i pro mého syna.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama