21. prosince 2016 v 22:43 | Helga
|
Dívám se na ten náš přeplácaný blikající, barevně absolutně nesladěný vánoční stromeček a vzpomínám na léta, kdy jsem se odstěhovala od rodičů a měla svůj první vánoční stromek v novém bytě.
Vánoce 2004
Vhodný stromek jsem sháněla minimálně dva dny po celém městě. Nesměl být ani velký, ani malý, nesměl mít holá místa a nesměl být křivý. Týden jsem přemýšlela, do jaké barvy ho naladím, jaké koupím ozdoby, žárovky samozřejmě bílé vkusné, žádné barevné blikající srágory. Zdobení už trvá třetí hodinu, k červeným zvonečkům jsem zvolila slaměné ozdoby, slaměné řetězy, dokonce jsem sehnala i hvězdu ze slámy na vrcholek. Při zdobení dodržuji rozestup mezi ozdobami 10 cm. Dvě stejné ozdoby v žádném případě nesmí viset vedle sebe. Pak ještě týden ozdoby různě přemisťuji a stále nejsem spokojená. Zdenda - tehdy už můj přítel se distancuje a začíná velmi rychle chápat, že do toho mi kecat nemůže, chce-li dožít bramborového salátu.
Vánoce 2010
Vhodný stromek sháním už jenom jeden den, obvykle v třetím prodejním místě stromků nacházím ten pravý. Když ho přinesu domů, zjistím, že je zkroucený. Každý rok si říkám, že tentokrát už nakoupím jinou barvu ozdob, stejně nic nekoupím, končím u slámy jako poprvé. Protože do domácnosti přibylo děcko, usuzuji, že to bude veselejší s barevnými žárovkami a štrachám ve starých krabicích barevná světla. Stále dodržuji rozestup mezi ozdobami atd. Ale jen do té doby, než mladá stromek třikrát pokácí, pak už na to kašlu. Oceňuji svoji prozíravost, sláma se pádem stromku nerozbíjí. Zdenda se stále distancuje a z dálky se velmi dobře baví.
Vánoce 2014
Stromek beru jakýkoli, hlavně rychle, nakupuji pouze v prodejních místech daleko od silnic, s bytelným plotem. Proč s plotem? No abych zpomalila únik dětí z prodejního místa a stihla mezitím čapnout první stromek který je nejblíž k východu. Minimálně jedno dítě už umí celkem mluvit, takže sděluje pánům od stromků důležité informace o našem soukromém životě, že maminka nemá peníze a že "ty vole" se nemá říkat, zatímco druhé děcko běhá mezi stromky a raduje se, že je v lese. Stromek je nejen zkroucený, ale větve má jen z jedné strany. Doma pak předávám dětem krabice s ozdobami a nechávám je zdobit. Poté pár ozdob ještě přehodím, odlehčím větvím ohýbajícím se pod tíhou dvaceti ozdob. Zdenda tajně věší také pár ozdob, abych to neviděla.
Vánoce 2016
Na stromek jsem zapomněla, zachraňují mě naši, to je poprvé co jsem stromek nekupovala já. Zdobí děti, kupujeme více barevných světel, děti věší na stromek všechny svoje výrobky z uplynulých let včetně pár petshopáků a transformeráků. Ohnuté větve nechávám být, i dvacet ozdob na jedné větvi má své kouzlo. Stromek bliká, září všemi barvami. Už vůbec nepřemýšlím do jaké barvy ho naladím. Je naladěný do všech barev.
A je mi to vlastně jedno. Celou dobu se honím za načančaným dokonalým stromečkem, za dokonalými Vánoci. Nakonec ten nevkusný přeplácaný má v sobě duši, příběh a dětskou radost... Kecám, prostě jsem už unavená nad řešením hovadin, taková hezká obhajoba hnusného vánočního stromku. Takže tak.
Jééé, že on bude jako náš?

Naštěstí jsou moji smrádci už dostatečně velcí
Synek Vánoce nerad a slečinka, jakožto budoucí lesanda (dá-li učitel zoologie, učitel nauky a staveb, učitel myslivosti a češtinářka) je dokonce schopná odnést strom mé výšky až k autu
Ještě nevím, jak bude ozdobený, to jak se zlíbí princezničce, ale aspoň se mi podařilo zatrhnout ty hnusně barevně blikající vločky
A taky jsem si letos koupila teple bílá světýlka, takže snad ani nebude bílomodře zářit až na křižovatku