Lázně Libverda

16. srpna 2016 v 23:05 | Helga |  Humoresky
Sedíme na terase apartmánu a kocháme se, ta zeleň, ta příroda, ta nádhera... Jsme zase na dovolené. Jizerské hory, Lázně Libverda. Plně se uvědomujeme, jak nás ten městský život ubíjí.



V koupelně je dokonce i vířivka, nejdřív v ní smočíme potomstvo kteréžto skáče šipky v domnění, že je to bazén. Upozorňuji je, že vířivka nespadá do kategorie bazén, nýbrž do kategorie vana a zklidňuji jejich počínání pouze na vzájemné topení.

Poté, co jsem varhánkovatou rozmočenou zvěř sprovodila do postele, nakládám se já a užívám si vířivku. Přichází Kvítek, že se mu chce čůrat. Za tři minuty přichází Zora, jelikož ji Kvítek ruší hlasitým předstíraným chrápáním. Přesvědčuji ji, že z mé ponořené pozice ztěžka podniknu nápravná opatření a posílám ji do hajan. Přichází Zdenda předčítat mi z mobilní aplikace nejnovější zprávy o počasí, počítám v duchu do 542. Odchází.


Konečně nastává 5 minut nerušeného odpočinku a bublání, děti pravděpodobně už spí, nebo se škrtí, manžel zalezl s mobilem někam daleko a já bublám a bublám a ani se mi z již vychladlé vířivky nechce. Nabírám síly na nadcházející tůry.


Nadešla nadcházející tůra, vyrážíme na nějaké vodopády. Kvítek v podstatě celou cestu prořve byť se snažím ho motivovat ústním podáním pohádek všeho možného žánru, dokonce i na remixy jsem si troufla (Jak červená karkulka potkala batmana Karla a společně loupali perníček z perníkového domečku ježidědka Rumcajse). Podařilo se, cíl jsme zdolali, vyfotíme se vítězoslavně u vodopádu a valíme si to zpět dolů.




Potkáváme další rodiny se řvoucími dětmi, Kvít jim škodolibě sděluje, že je to ještě "huozně daleko a ze budou muset uezt po bauvanech", rodiče na nás spiklenecky mrkají, "ne není to daleko, viď chlapče, je to už za zatáčkou," mrkají na něj, mrkají na mě, nicméně 4 leté dítě není ještě schopno tu hru hrát s nimi a stále přesvědčuje stoupající děcka, aby už dál nepokračovala.


Děcka se hromadí u nás, odmítají jít dál a společně s našimi staví z kamenů komíny. Na cestě nastává zácpa, nově příchozí už jsou vlastně jen zvědaví, co se na místě děje a zůstávají stát také. Tatínkové, maminky, dědečkové, babičky se snaží děti přesvědčit, že to není daleko, už nemrkají spiklenecky, nýbrž neuroticky. Děti se nakonec líně rozcházejí, slabší jedinci s řevem, silnější s blbýma kecama.



Ale je tady krásně, prohlašuje Zdenda, hlášku o hrudních košíčcích vypouštím už asi popáté, perfektně jsme naplánovali, jak se tam přestěhujeme, a budeme mít slepice a pracovat na dálku. No nic, zpátky v našem průmyslovém městě, zpátky v práci, už se těšíme, až si příště zase zasníme.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 16. srpna 2016 v 23:36 | Reagovat

Jéééé, mám velice podobnou fotku, jen zasněženou. Tou dobou na Černém potoce tekl asi led, či co :-) Zážitky s dětmi mám taky podobné. Jen bez té vířivky :-)

2 Darina Darina | Web | 17. srpna 2016 v 9:53 | Reagovat

Jojo, v Lázních Libverda je moc fajn, a když to chtělo změnu, dali jsme Liberec...

3 svet-helgy svet-helgy | Web | 18. srpna 2016 v 22:17 | Reagovat

[2]: Jo Liberec, ten je skvělý,o tom jsem taky psala :)http://svet-helgy.blog.cz/1602/liberec

[1]: v zimě tam musí být taky pěkně, ten výšlap na vodopád musel být ještě náročnější, co?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama